Co mě čeká a nemine v únoru (a březnu)

Stručný soupis koncertů, na které se chystám v následujících měsících.

Hned 1. února se chystám do Tesla Areny na The Australian Pink Floyd Show. Jedná se prý o nejlepší Pink Floyd tribute kapelu, jejíž snahou je, kromě zvuku, připomenout i vizuální stránku koncertů Pink Floyd. Nechám se překvapit.

Následující den, ve středu 2. února nás čeká Hybrid v Lucerna Music Baru. Po již dvou zrušených termínech se tentokrát snad už opravdu dočkáme. O Hybrid jsem tu básnil už dříve, teď bych si dovolil snad jen ochutnávku z Moskvy pro ty, kterým unikla na Twitteru/FB.

V sobotu 5. února nás opět svou návštěvou v Paláci Akropolis poctí Sofa Surfers. Rakouská kapela do kotlíku naházela trip-hop, downtempo, okořenila dubem a to vše promíchala elektrikou. Loňský koncert jsem si nechal ujít, ale poté jsem se do nich víc zaposlouchal a na letošek si už lupen bez váhání koupil.

A teď se všichni držte, dostávám se k pořádnému nášupu jazzu, místy míchaného s dubem, breaky a d’n’b!

Ve čtvrtek 17. února, pokud se zadaří časově, nás čekají hned dvě jazzové pecky. První je Gabin v Paláci Akropolis, italské duo hrající acid jazz/lounge. Následně bychom měli v Crossu zastihnout Jazzsteppa, původně experimentální projekt míchající jazz a elektronickou hudbu – jak název napovídá, hrají jazzstep/dubstep. Obě jména jsou pro mě neznámá, takže podobně jako v minulém roce – experimentuji a rád se nechám překvapit.

Aby toho nebylo málo, podíváme se ještě na březen, a to konkrétně na dvě kapely, které si rozhodně nechci nechat ujít. Nutno dodat, že předchozí tvrzení o nadupaném jazzu platí i pro ně:

Ve středu 16. března v Paláci Akropolis pokřtí svou novou desku multi-kulti a multi-genre kapela (mj. s českými kořeny) – N.O.H.A. Breakbeat, d’n’b, nu-jazz, to všechno naordinováno a užíváno v dokonalé harmonii. Předpokládám, že koncert bude brzy vyprodán, tak neváhejte! Musíte znát Tu Café.

V pátek 25. března se těšíme na Portico Quartet v Paláci Akropolis. Nevím, proč jsem si je nechal loni ujít. Asi jsem tehdy ještě nebyl na tuto vlnu chill-jazzu naladěn. A když navíc míchají nu-jazz s hrou na hang-drum, není co řešit. Musíte znát Cittagazze.

V březnu to vypadá kromě jazzu také na nášup post-rocku, ale kapely, kterých se to týká, si musím ještě proklepnout. Pokud se rozhodnu jít na více koncertů, ještě o tom napíšu.

Jeden komentář u “Co mě čeká a nemine v únoru (a březnu)”

Komentáře jsou uzavřeny.